Finsko na talíři aneb co si rozhodně nenechat ujít a proč se vypravit za gastroturistikou právě na sever. Pojďme se spolu projíst Finskem!
Mämmi
Mämmi je finský velikoční dezert vyráběný z vody, žitné mouky a žitného sladu. Dochucuje se melasou, solí a pomerančovou kůrou. Kombinace vskutku bizarní! Mämmi je rozhodně nejpodivnější věc, kterou jsem ve Finsku ochutnala. Má velmi zvláštní, blíže nespecifikovatelnou, konzistenci a chuťově bych ho přirovnala ke švestkovým povidlům s mákem. Tradičně se mämmi podával v miskách z březové kůry (tuokkonen), dnes se dá koupit v papírových krabičkách, jejichž textura kůru alespoň připomíná. Mämmi lze jíst zastudena s vanilkovým krémem nebo vanilkovou zmrzlinou (nebo ho můžete jednoduše napatlat na chleba). Rozhodně očekávejte nečekané.
Káva s panem Runebergem
Runebergin tortuu je úžasný zákusek, který si ve Finsku můžete dopřát jen jednou v roce. Prodává se od začátku ledna, ale posledním dnem, kdy ho seženete, je 5. únor; den, kdy slaví Finové výročí narození národního básníka Johana Ludviga Runeberga (1804 – 1877), autora původního textu finské hymny. Runebergův koláček je připravený z mandlovo-rumového těsta a na navrchu má cukrový prstenec a čepici z malinové marmelády. Podle legendy si Johan dopřával dortík každé ráno. Jakmile ho jednou ochutnáte, budete si přát snídat s panem Runebergem už po zbytek života.
Reikäleipä
Reikäleipä je tradiční finský žitný chléb, jeden z nejtmavších, který jsem tu objevila. Vypadá jako talíř s dírou uprostřed a díky svému plochému tvaru je tou správnou volbou pro všechny, kdo mají rádi kůrky. Reikäleipä je tvrdší, někdy až gumový, a tak si ho při žvýkání opravdu vychutnáte. Ze začátku chutná trochu nakysle, chuť se ale brzy změní ve sladkou. Ach! Pro finský chleba bych umřela.
Salmiakki
Finsko nelze zažít, aniž byste neochutnali salmiakki. Salmiakki jsou slané (!) černé (!) lékořicové bonbóny. Na jejich chuť si prý musíte zvyknout, stejně jako na olivy. Pro mě je to začarovaný kruh - nechutnají mi, tedy je nejím, a tudíž si na ně asi nikdy nezvyknu. Finové je však baští o sto šest. Pro někoho mohou být salmiakki přijatelnější v tekuté podobě, a to jako Salmiakki Koskenkorva - zkráceně Salmari.
Sahti
Sahti je tradiční pivo vyráběné z nejrůznějších druhů obilovin. Má zakalenou barvu a chutí mi připomínalo banánový džus. Ale pozor, má 18°! Původně se vyrábělo v domácnostech a každý sedlák měl svůj vlastní recept. Přestože ho dnes můžete koupit i v obchodech speciálně určených k prodeji alkoholu, chuť domácího sahti je prý stále v jednotlivých částech Finska odlišná. Oblíbené je pak především na východě Finska, v okolí jezera Paijanne – pivaři toto místo přezdívají „Sahti district“.
Karjalanpiirakka
Karjalanpiirakka jsou slané koláčky, které se připravují z těsta z pšeničné a žitné mouky, které se rozvalí a naplní rýži nebo loupaným ječmenem. Kraje se potom zpřehýbají, takže finální koláček má tvar lodičky. Ze začátku vám pravděpodobně karjalanpiirakky moc chutnat nebudou, ale dáte-li jim šanci, zamilujete si je. V obchodech se dají koupit zamražené v igelitových sáčcích, ale není nic lepšího, než přijít večer domů a upéct si vlastní karjalanpiirakky, potřít je máslem a... uááá, běžím rozpálit troubu.
Mämmi
Mämmi je finský velikoční dezert vyráběný z vody, žitné mouky a žitného sladu. Dochucuje se melasou, solí a pomerančovou kůrou. Kombinace vskutku bizarní! Mämmi je rozhodně nejpodivnější věc, kterou jsem ve Finsku ochutnala. Má velmi zvláštní, blíže nespecifikovatelnou, konzistenci a chuťově bych ho přirovnala ke švestkovým povidlům s mákem. Tradičně se mämmi podával v miskách z březové kůry (tuokkonen), dnes se dá koupit v papírových krabičkách, jejichž textura kůru alespoň připomíná. Mämmi lze jíst zastudena s vanilkovým krémem nebo vanilkovou zmrzlinou (nebo ho můžete jednoduše napatlat na chleba). Rozhodně očekávejte nečekané.
Káva s panem Runebergem
Runebergin tortuu je úžasný zákusek, který si ve Finsku můžete dopřát jen jednou v roce. Prodává se od začátku ledna, ale posledním dnem, kdy ho seženete, je 5. únor; den, kdy slaví Finové výročí narození národního básníka Johana Ludviga Runeberga (1804 – 1877), autora původního textu finské hymny. Runebergův koláček je připravený z mandlovo-rumového těsta a na navrchu má cukrový prstenec a čepici z malinové marmelády. Podle legendy si Johan dopřával dortík každé ráno. Jakmile ho jednou ochutnáte, budete si přát snídat s panem Runebergem už po zbytek života.
Reikäleipä
Reikäleipä je tradiční finský žitný chléb, jeden z nejtmavších, který jsem tu objevila. Vypadá jako talíř s dírou uprostřed a díky svému plochému tvaru je tou správnou volbou pro všechny, kdo mají rádi kůrky. Reikäleipä je tvrdší, někdy až gumový, a tak si ho při žvýkání opravdu vychutnáte. Ze začátku chutná trochu nakysle, chuť se ale brzy změní ve sladkou. Ach! Pro finský chleba bych umřela.
Salmiakki
Finsko nelze zažít, aniž byste neochutnali salmiakki. Salmiakki jsou slané (!) černé (!) lékořicové bonbóny. Na jejich chuť si prý musíte zvyknout, stejně jako na olivy. Pro mě je to začarovaný kruh - nechutnají mi, tedy je nejím, a tudíž si na ně asi nikdy nezvyknu. Finové je však baští o sto šest. Pro někoho mohou být salmiakki přijatelnější v tekuté podobě, a to jako Salmiakki Koskenkorva - zkráceně Salmari.
Sahti
Sahti je tradiční pivo vyráběné z nejrůznějších druhů obilovin. Má zakalenou barvu a chutí mi připomínalo banánový džus. Ale pozor, má 18°! Původně se vyrábělo v domácnostech a každý sedlák měl svůj vlastní recept. Přestože ho dnes můžete koupit i v obchodech speciálně určených k prodeji alkoholu, chuť domácího sahti je prý stále v jednotlivých částech Finska odlišná. Oblíbené je pak především na východě Finska, v okolí jezera Paijanne – pivaři toto místo přezdívají „Sahti district“.
Karjalanpiirakka
Karjalanpiirakka jsou slané koláčky, které se připravují z těsta z pšeničné a žitné mouky, které se rozvalí a naplní rýži nebo loupaným ječmenem. Kraje se potom zpřehýbají, takže finální koláček má tvar lodičky. Ze začátku vám pravděpodobně karjalanpiirakky moc chutnat nebudou, ale dáte-li jim šanci, zamilujete si je. V obchodech se dají koupit zamražené v igelitových sáčcích, ale není nic lepšího, než přijít večer domů a upéct si vlastní karjalanpiirakky, potřít je máslem a... uááá, běžím rozpálit troubu.
Salmiakki na kterési dávno minulé demoparty mi udělaly moc moc nedobře :D
OdpovědětVymazat