Přeskočit na hlavní obsah

Základní info balíček o Finsku

Zítra to bude přesně týden, co naše letadlo přimrzlo ve Finsku. Zde je krátká rekapitulace, aneb co se Lada ve Finsku rychle naučila a naučí to i vás.



Pije jako Dán? Ne, pije jako Fin.

Zatímco u nás se používá přísloví Pije jako Dán, Dánové říkají Pije jako Fin. Severské země jsou známé vysokými daněmi z alkoholu, proto se pití ve Finsku poměrně prodraží. Pro tvrdý alkohol (ale i víno) navíc musíte do státních obchodů a počítejte s vysokohorskou přirážkou.

Pivo (olut nebo kalja) a cider (siideri) je jediný alkohol, který koupíte i v supermarketu. Mezi nejznámější místní značky piva patří: Lapin Kulta, Karjala, Olvi, Koff a Karhu. Cena za plechovku se pohybuje okolo 2.50 ojro, v hospodě se pije cca za 5 ojro. Hepy aurs však fungují skoro v každé hospodě.

Pokud se někde nemusíte stydět za to, že jste Čech, pak je to v místní hospodě. Minimálně pokud jde o pivo. České pivo je tu vyhlášené a v obchodech seženete především Velkopopovického Kozla a Budějovický Budvar. Jednou jsem v pizzerii řekla, že si dám české pivo, protože jsem česká holka, a dostala jsem pizzu zdarma. Alespoň doufám, že to byl ten důvod.

Vesele se tu pije speciální domácí nealkoholické pivo (kotikalja). Dát si ho můžete i ve školní menze a chutná... zvláštně, řekla bych. Asi jako kdybyste smíchali pito, žlutou limonádu a bezovou šťávu.

Co se tu však pije opravdu ke všemu, to je mléko. V menze máme na výběr z nízkoučného, polotučného, tučného, kefírového a sojového. Je zdarma a brzy jím budete zapíjet i guláš.

Upeč třeba chleba

Finský chleba je výborný. A návykový. Kdo ho jednou ochutnal, ten se kvůli němu bude chtít do Finska vracet. Nepřeháním. Na výběr je nepřeberné množství variant. A některé tvary jsou dost srandovní. Problematice finského pečiva se budu ještě více věnovat někdy příště.

Ačkoli vám karjalanpiirakka (karelské pirohy) ze začátku chutnat nebudou, zamilujete si je. Jsou to takové placičky ve tvaru lodičky (ehm) a jedná se o rýžovou, případně bramborovou kaši, na žitném podkladu. Chystám se je naučit péct, takže vás veselé pekařské historky neminou.

Nastalo finské ticho

Zatímco my jsme nervózní, nastane-li během rozhovoru ticho, a máme potřebu ho vyplnit vatou, ne tak Finové. Občas čekáte reakci, ale ona nepřijde. Nepřijde ani za chvíli. Finské ticho.

Mráz kouše - moje první frostbite

Něco je špatně, když vám kamarádi namísto pozdravu řeknou: "It looks freaky!" Omrzliny nebolí. Ne ze začátku. Velmi rychle se tu naučíte rozeznávat jejich stupně. Stupeň číslo 1 - "kůže je voskovitě bílá, necitlivá a chladná. Při rozmrzání palčivě píchá a postižený má pocit svírání." To souhlasí.

Rychlochůze

Platí úměra, že čím rychleji chodíte, tím menší je vám zima. Za první tři dny jsem tak snížila čas potřebný na přesun z bytu do školy o deset minut. Brzy vám přestane vadit i to, že při rychlochůzi vypadáte ve všem tom oblečení jako běžící golem.

Základní manuál správné výstroje
  • Palčáky, šálka a kulich nejsou pro srandu králíkům. Ani sobům.
  • Punčocháče (jakkoli je to slovo nesexy) jsou v zimě nutnost.
  • Teplé spodní prádlo, kvůli kterému si vás před odjezdem všichni dobírali, byl hodně dobrý nápad.
  • Naučíte se tu pořádně si utahovat tkaničky (a neovládat iPhone venku), protože každé ušetřené teplo se počítá.
  • Odrazky jsou trendy. Nejvíc potom ty s mumínky.
  • Do sauny zásadně nazí!
A pro ty, které zajímá, ve které části (finské) periody jsem - stále hanymůn fáze. S rostoucím počtem omrzlin se ale obávám jejího brzkého konce.

Komentáře

  1. Do sauny se vždy chodilo úplně bez, ne? Si nepamatuji, že by někdy někdo šel do sauny oblečen. Jinak nemáš iPhone věčně zamlžen? (Kryšpín) P.S. Měla by sis upravit možnost komentování. Jsem nemohl zadat ani své jméno.

    OdpovědětVymazat
  2. Upraveno, děkuji. Zlatý blok.. Ad sauna - u nás se spousta lidí před vstupem dovnitř omotává prostěradlem (někteří umělci se saunují v plavkách).. iPhone snáší zimu dobře, nemlží se. Narozdíl od finské Nokie:)

    OdpovědětVymazat
  3. A to jsem čekal, že finové mají snadnější testování technologie v extrémních podmínkách. Zdá se tedy, že nejspíš ne. :)

    OdpovědětVymazat
  4. čau :) zlatý Milovice, si pustim přímotop a u teplého čaje si čtu vtipné věty, děkuji a držim palce, posílám pusu Pa :)

    OdpovědětVymazat
  5. paráda! finskej chleba miluju (a tos nejedla estonskej!), tak se těším na to pojednání o pečivu, ehm, Trubičko.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Madeira. Moje srdce má tvar velryby

Občas mívám pitomé nápady. Ale ten, ve kterém jsem se rozhodla, že odletím na Vánoce do Atlantiku a budu předstírat, že hřeben na vlasy neexistuje, mezi ně nepatří. Nejsem úplně vánoční člověk. V roce 2017 jsem se rozhodla pro (pro mě) revoluční krok: nebudu trávit Vánoce tak, jak bych „měla“, ale tak, jak chci. Chtěla jsem být jinde a… sama. „NA VÁNOCE? SAMA?! JSI SE ZBLÁZNILA!“ Začala jsem hledat zemi, ve které nebudu mrznout, finančně mě nezruinuje a jako holka se v ní nebudu bát. Asi tušíte, že jsem měla ještě jednu podmínku. Oceán. Prst na pomyslném Google globusu padl na Madeiru, ostrov obklopený oceánem, kde rostou malé banány každému na zahradě a kolem kterého se prohánějí velryby. Na Madeiře jsem trávila Vánoce i v roce 2018. Potom jsem se na tenhle ostrov, kterému se přezdívá Havaj Evropy, vrátila ještě několikrát. Základní info balíček.  O Madeiře se říká, že je zelenou perlou Atlantiku a taky ostrovem věčného jara – jen dvakrát se mi stalo, že sprchlo a ano, šp...

Porto. Člověk si nemůže koupit štěstí. Ale může si koupit letenku do Portugalska

Často se mě někdo ptá, proč UŽ ZASE jedu do Porta. Porto je město, kde jsem před pár lety nechala u oceánu svoje srdce, a tak jednou za čas koupím letenku, sbalím batoh a jedu si ho vyzvednout. Pokud nečekáte okázalé tipy a největší radost vám stejně jako mně dělá koupání se v ledovém oceánu (a vanilkovém krému), písek v kapse a smrkání slané vody, tohle jsou tipy, které by se vám mohly hodit. Člověk si nemůže koupit štěstí. Ale může si koupit letenku do Portugalska. Průvodce.  Málokdy/nikdy necestuju s průvodcem, ale USE-IT mapa Porta mi dala spoustu skvělých tipů, kam jít, ale i kam nejít, co říkat, co ne, historický kontext a vůbec. USE-IT mapy existují pro řadu měst – jsou tvořeny místními mladými cestovateli „pro jiné mladé cestovatele s nízkým rozpočtem“. Celá já. Balík informací pro start Z letiště se do centra dostanete metrem (fialová linka E), lístek stojí 2-3 eura. Ve vestibulu si spolu s první jízdenkou koupíte modrou papírovou dobíjecí kartičku...

The glamour of it all! New York! America!

Pokud jedete do Ameriky s představou, že tu všichni jedí hamburgery, srkají Coca-Colu z půllitrových kelímků a cestou do práce se zastaví ve Starbucks pro "tall half-skinny half-1 percent extra hot split quad shot (two shots decaf, two shots regular) latte with whip", v NYC se v ní s velkou pravděpodobností utvrdíte. Jedni New York milují, druzí nenávidí. New York je tak velký a tak pestrý, že se nevyplácí škatulkovat. Pro někoho jsou to mrakodrapy. Pro mou maminku záběry ze Sexu ve městě. Pro mě muzikanti hrající ve vestibulech metra, kteří dokáží roztančit kolemjdoucí všech národností a věkových kategorií. Je to rušný Times Square, kde je člověku buď dobře, anebo si chce z toho všeho hluku prostřelit hlavu (aby pak popošel za roh a objevil Bryant Park, kde lidé cvičí jógu a snídají v trávě). Moje pocity hezky shrnul  Michael Kimmelman , kritik architektury píšící pro New York Times, v rozhovoru pro Respekt:  „Co dělá život v tomhle městě zajímavým, jsou jeh...