27. 3. 2010

Rusko. Chramy z cokolady a Lenin z vosku.

Je to uz presne tyden, co jsem se vratila z Ruska, presto stale vstrebavam zazitky. Spousta lidi se me pta, jake to Rusko je. Napada me mnoho adjektiv, ale to nejvystiznejsi je: Rusko je proste jine. A kouzelne.


Pas a vizum - vse, co potrebujete v Rusku. Opravdu potrebujete.

Diky finske cestovni agenture nebyl problem dostat vizum. Stacilo vyplnit nekolik formularu a prilozit fotku, a samozrejme zaplatit. Pasy se posilaly na ruskou ambasadu a zpet jsme je dostali az tesne pred odjezdem. Dva tydny jsem tak trnula a predstavovala si, jak si s mym pasem nekdo vesele pobiha po Rusku a pacha tresne ciny. Smer Moskva jsme vyjeli z finskeho mesta Lahti, a to velmi stylove, mohutnym spacim vlakem Tolstoi. Ze zacatku jsem myslela, ze vyskocim z kuze: prvni kontrola pasu, druha kontrola pasu, treti kontrola pasu, ctvrta kontrola pasu. Chlapci se asi nudili, a tak si kratili cas prohlizenim nasich pasovych fotek. (A co je nejhorsi, behem kontrol nesmite na zachod. Byt v ruskem (!) jedoucim (!) vlaku a nemoci si dojit na zachod, to je peklo..)

 
Nikdy predtim jsem nespala ve vlaku a musim rict, ze je to zazitek. Zatimco vsichni meli problemy usnout (at uz kvuli alkoholu, nebo strachu), ja jsem spala jako mimino a probudil me az vychod slunce nad ruskym obzorem (cesta trvala necelych 13 hodin; je to zvlastni, usnete ve Finsku a probudite se v Moskve, v jinem casovem pasmu.)


Ve vlaku jsme dostali dokonce snidani, a to kavu ve stylovem Россия hrnku a oplatku Slavusku. Bylo mi divne, ze se po celou dobu ten nerudny pan pruvodci najednou tolik usmiva; a pak nas prisel zkasirovat. Vitejte v Rusku. Добро пожаловать!


Chramy z cokolady a Lenin z vosku

Rude namesti je kouzelne. Je barevne a pri pohledu na Chram Vasila Blazeneho mate pocit, ze neni opravdovy. Jeho styl predstavuje propojeni Ruska, Evropy i Asie. Ivan Hrozny byl na stavbu tak hrdy, ze nechal architekta po dokonceni praci oslepit, aby uz nikdy postavil krasnejsi stavbu. Pro me bude tento chram tak trochu bizarni. Mozna je opravdu jen z cokolady.


Na Rudem namesti je take Leninovo mauzoleum. Behem navstevy sarkofagu, kde je ukryto telo prvniho komunistickeho vudce SSSR, vsak budete sledovani strazi. Nemluvit, neusmivat se, ruce z kapes. Uvnitr jsem mela divny pocit a byla jsem rada, kdyz jsem vysla na denni svetlo a usmaly se na me rude karafiaty.


 
Videt Moskevske metro a zemrit. Moskevske metro je nadherne. Ve stylu 'Palace pro vsechny' jsou tak stanice vyzdobeny barevnym mramorem, freskami a obrovskymi sklenenymi lustry. Moskevske metro je jedno z nejvytizenejsich meter sveta. Behem jednoho pracovniho dne cestuje podzemni drahou az deset milionu lidi. 12 linek, delka 298 km, 180 stanic (vice nez 50 je prestupnich), z nichz kazda je unikatni. Koupit si listek a nekolik hodin jen tak jezdit a kochat se v zastavkach je nutnost.



 
Tretjakovska galerie je nejvyznamnejsim vystavistem ruskeho umeni na svete. Cekala jsem, ze se budu po hodine nudit a zacnu se smat slecnam v botach na jehlovych podpatcich, ktere se snazi nezabit v latkovych navlecich (ktere jim znacne kazi outfity), ale ne! Tretjakovska galerie, to je zazitek. Diky nasi pruvodkyni Kseniyi, ktera znala vsechny bulvarni historky od jedenacteho stoleti az po soucasnost, jsem si galerii opravdu uzila. Vim kdo, kdy, kde, s kym a proc. A ackoli se v tech navlecich paradne brusli po nalakovanych podlahach, na celou galerii si vyclente tak tri dny.

 
V Moskve jsou dva bunkry, ktere byly zpristupneny verejnosti. V jednom z nich se nachazi muzeum Studene valky. Lezi 60 metru pod zemi a musite sejit 18 pater. Bunkr je vlastne siti tunelu, a to na celkove rozloze 7.000 metru ctverecnych. V nejvytizenejsim obdobi zde pracovalo az 2.500 lidi. Aby zustal bunkr utajen, vetsina pracovniku si myslela, ze se podili na stavbe nove trasy metra a je zvlastni, ze spousta lidi dodnes nevi, nad cim chodi. K obedu jsme tam dostali kasi. A vodku.

 
Sankt-Peterburgu, Я люблю тебя!
 
Po nekolika dnech jsme se vypravili do Petrohradu. Cesta z Moskvy trvala vlakem osm hodin a kajuta ve vlaku opet mohla konkurovat hotelovemu pokoji. Backory, rucniky, tepla vecere a budicek formou operni skladby. Hm.


Do Petrohradu jsem se zamilovala. Kdyz ho Petr Veliky stavel, pravdepodobne myslel na me. Siroke bulvary, pobrezni promenady a malebna zakouti. Po kratke prochazce je vam jasne, proc prave 'Benatky severu'; 40 ostrovu propojenych 300 mosty. Moje prvni zastavka v Petrohradu byla u u krizniku Aurora, symbolu bolševické revoluce.

 
 
 
Pokud davate prednost necemu vice romantickému, urcite doporucuji Zimni palac, ktery nechala postavit dcera Petra Velikeho. Dnes je zde galerie Ermitraz, nejvetsi obrazarna na svete. Sbirka cita tri miliony del: Leonardo da Vinci, Rubens, Picasso, van Gogh, … a samozrejme nechybi stylove navleky! Asi 30 km od Petrohradu pak lezi kouzelne mestecko Puskin, vyhlasene svymi palacovymi a parkovymi komplexy, ktere jsou zapsany na seznamu UNESCO. Jekaterinsky palac, letni sidlo caru, a okolni zahrady jsou skvostne. Romanticke. Jak se na Benatky severu patri.

 

Nekolik postrehu z Ruska
  • Vsechno je mozne ve Finsku, nic neni mozne v Rusku – pokud nemate penize.
  • Vicemene nikdo nemluvi anglicky, a to ani zamestnanci hotelu. Vy byste anglicky take mluvit nemeli, nebudou vas mit radi. Cestina je dobra alternativa.
  • Rusove jsou sileni SILENI ridici. Ridicsky prukaz si tu muze koupit kazdy a podle toho to tak take vypada.
  • Pivo je levnejsi nez voda. Vodka je o neco drazsi nez pivo. Налейте мне еще водки, пожалуйста.
  • Matriosku koupite na kazdem kroku. Na vyber jsou nejen tradicni modely, ale take takove, ktere jsou zasvecene filmovym postavam, nebo treba statum. Casto tak vedle sebe stoji vskutku bizarni sestava – Medvidek Pu, Harry Potter, Obama a Lenin. Jako Popelka nachazela v oriscich saty, tak vy muzete nachazet prezidenty. Ja jsem louskala ruskou babusku. Kdyz jsem se dopracovala na konec, byl v ni taaaaaakhle maly Putin.  
 

10. 3. 2010

Dovolená na jihu, v Helsinkách

Dovolená na jihu, v Helsinkách

Helsinky jsou malé město pro toho, kdo přiletěl z Prahy nebo New Yorku, velké pro toho, kdo žije poslední měsíce v Jyväskyle.

Cesta z Jyväskyly do Helsinek trvá vlakem zhruba 3,5 hodiny. Finské vlaky jsou drahé, moderní, rychlé, pohodlné, jezdí na čas a průvodčí jsou milí. Ach!

Gastroturistika

Ravintola Konstan Molja - úžasně útulná rodinná restaurace nabízející poklady finské kuchyně. Za 18 euro můžete ochutnat vše, co vám manželé připravili – sobí ragú s brusinkami, uzeného lososa, marinované sledě, houbový salát nebo karjalanpiirakky s vaječným máslem.


www.kolumbus.fi/konstanmolja/frameset_en.html

Zetor - stylová restaurace v samotném srdci Helsinek, která nabízí tradiční finskou kuchyni. My jsme se sem za nejlepší losovou polévkou s koprem a sobím sendvičem s brusinkami vypravili hned dvakrát. Usadit se můžete třeba ke stolu vyrobeného z těla traktoru, Zetoru.


www.zetor.net

Jaskan Grilli - gastronomická svatyně ukrytá za budovou finského parlamentu. Dozvěděli jsme se o ní z článku v NY Times, který tvrdil, že budete-li do Jaskan Grilli chodit dva týdny, poznáte, kdo ve Finsku opravdu něco znamená. Nečekejte však snobskou restauraci, tohle je noční kiosek, uvnitř kterého sedí stařenka připravující ty nejlepší (a nejnezdravější) jídla. Otevírá se v půl osmé večer, zavírá v půl páté ráno a jídlo se tu baští na stojáka. Menu je jen ve finštině a i po 2 měsících intenzivní finštiny jsem z něho mnoho nerozuměla. Jedno z mála slovíček bylo 'koira' (česky pes). Nevím, co jsme ten večer vlastně jedli, ale bylo to famózní.



Kapelli - finský Louvre. Odpoledne se vypravte do skandinávské restaurace a kavárny Kapelli, která připomíná pražský Louvre; sedíte uprostřed parku v dřevěném altánu s obrovskými okny, jste obklopeni starými knížkami, čerstvými novinami, kocháte se pohledem do přístavu a baštíte nejlepší koláč v Helsinkách.

Na vyhlídce s Břežněvem. Na večerní skleničku se pak vydejte do hotelu Torni, čtvrté nejvyšší budovy ve Finsku. Pokud vás zrovna nezastihne mlha, z proskleného střešního baru je úžasný výhled na celé město. Pokud se žádáte něco více stylového, zkuste Café Moskova. Oficiálně je tu prostor jen pro 26 lidí, ale vejde se jich sem mnohem víc. Tato miniaturní kavárna vás svým konceptem vrátí do hlubokého socialismu. Nechybí plastové lustry, karafiáty, ani jukebox s Petrou Janů a Tofim.



http://www.andorra.fi/default.aspx?site=13

Aby to nevypadalo, že jsem celé dny v Helsinkách jen jedla, dva kulturní typy na závěr:

Somenlinna, Gibraltar severu - je mořská obranná pevnost z poloviny 18. století, která se rozkládá na osmi ostrovech. Dříve se nazývala Sveaborg (Švédský hrad), po získání nezávislosti byla přejmenovnána na Suomenlinna (Finský hrad). Každých 30 minut sem jezdí trajekt, ale přesnější slovo je spíše 'malý ledoborec'. Moře je touto dobou zamrzlé, a každá jízda (trvající cca 25 minut) je opravdové dobrodružství. Na ledových krách se líně kolíbají kachny, kachny, kachny. Na ostrovech dodnes žije 600 (800, 900) obyvatel (záleží, zda čtete letáček, info tabuli, nebo se koukáte na dokument promítaný v místním muzeu), jejichž děti chodí do místní školy a kteří namísto MHD jezdí do práce trajektem.



I v hlavním městě můžete sportovat. My jsme 'ice swimming' vyměnili za bruslení poblíž vlakového nádraží. Brusle se půjčíte přímo na místě, k bruslení vám budou hrát finští šmoulové, a nakonec se zahřejete horkou čokoládou s rozpustěnými maršmeláky.

Na dovolenou jedině na jih, do Helsinek.