18. 1. 2010


Proč se (nena)učím finsky

Ačkoli většina místních obyvatel hovoří velmi dobře anglicky, úředním jazykem Finska je finština a švédština. A kde jinde se naučit finsky, když ne právě ve Finsku.

Univerzita nám nabídla dva kurzy: Survival Finnish (základní balíček finských frází) a Suomi I (kurz, který se nás pokusí vtáhnout hlouběji do radostí spojených s tímto ugrofinským jazykem). Hádáte správně, rozhodla jsem se pro kurz Suomi I a budu se s ním prát jako eskymácký pes. 

Finština
  • nemá budoucí čas. Zda se jedná o přítomnost, nebo budoucnost si musíte odvodit z kontextu. Pokud si s vámi právě někdo povídá o vaření (a nevaří u toho), pravděpodobně mluví o tom, že vařit bude.
  • používá dlouhé samohlásky i souhlásky, které nahrazují naši čárku a prodlužují písmeno: aa = á, ll = dlouhé l (neptejte se mě, jak se čte dlouhé l!). Jedno zapomenuté písmenko pak může změnit význam celé věty: Tapaan sinut illalla (= potkáme se večer) vs Tapan sinut illalla (= zabiju tě večer). 
  • používá 2 vokály, které v češtině nemáme, a to: "ä" a "ö". Věta pak může vypadat třeba takto: Lääkäri määräsi väärää pääsärkylääkettä. Překlad pro všechny lingvisty: "Doktor mi předepsal špatné prášky na bolest hlavy." - některým ženám se může hodit.
  • zbožňuje samohlásky. Například ve slově "hääyöaie" (v překladu "plán na svatební noc", ehm) je jich hned sedm za sebou. Zatímco v češtině máme jen dvě dvojhlásky, ve finštině je jich hned osmnáct. Oproti tomu některá písmenka (b, c, f, q, w, x a z) ve finštině chybí. 
  • Tak jako u nás nahradili brusiči slovo kapesník čistonosoplenou, ve finštině najdete třeba slovo "hyökkäämättömyyssopimus" (smlouva o neútočení).
  • často tvoří slova rozverným skládáním (př.: tieto = vědomost, kone = stroj -> tietokone = počítač).
  • nová slova vznikají rozšiřováním (př.: kirja = kniha, kirjasto = knihovna, kirjoitta = psát, kirjallisuus = knihovna). Většina slov je tady velmi dlouhá a díky intonaci (která ve finštině není) jen těžce rozlišíte, kde jedno slovo končí a další začíná.
  • nepoužívá členy, zato má 14 pádů. Uf! 
  • nepoužívá předložky, ale "záložky", které slova opět ještě více prodlužují. Např. "v Jyväskyle" se tedy řekne Jyväskylä(+ssa).
  • nemá rody. Používá se rodově neutrální zájmeno "hän". Při rozhovorech tak můžete být značně tajemní, protože nikdo nepozná, zda je řeč o ní, o něm, nebo o tom.
  • převzala spostu slov z dalších jazyků, a bezproblému je tak odvodíte (ministeri, posti, turisti), například pro slovo "telefon", u kterého byste logicky čekali, že bude znít podobně, protože většina jazyků vychází z řeckého základu "phone" (tedy zvuk), má ale finština úplně jiné slovo, a sice "puhelin", které by se dalo přeložit jako "mluvítko".
  • nemá příliš zdvořilostních frází. Víceméně na vše se odpovídá "Kiitos!" (děkuji). Finové vůbec příliš nedávají najevo emoce - už několik lidí mě identifikovalo jako Erasmus studentku a jediný důvod byl: "To je jasný, ty nemůžeš být Finka, moc se usmíváš!"

Aby toho nebylo málo, hovorová finština se diametrálně liší od finštiny spisovné. Suma sumarum: Prozatím je pro mě finština jeden z nejexotičtějších evropských jazyků. Už teď vás ale naučím dvě věty: Anteeksi, en puhu suomea. Puhutteko englantia? (Promiňte, neumím finsky. Hovoříte anglicky?)
 
Vědomostní okénko na závěr: oficiálně nejdelším finským slovem, které není složeninou, je: Epäjärjestelmällisyydellistyttämättömyydellänsäkäänköhän.
 
Držte mi palčáky!

10. 1. 2010

Základní info balíček o Finsku

Zítra to bude přesně týden, co naše letadlo přimrzlo ve Finsku. Zde je krátká rekapitulace, aneb co se Lada ve Finsku rychle naučila a naučí to i vás.



Pije jako Dán? Ne, pije jako Fin.

Zatímco u nás se používá přísloví Pije jako Dán, Dánové říkají Pije jako Fin. Severské země jsou známé vysokými daněmi z alkoholu, proto se pití ve Finsku poměrně prodraží. Pro tvrdý alkohol (ale i víno) navíc musíte do státních obchodů a počítejte s vysokohorskou přirážkou.

Pivo (olut nebo kalja) a cider (siideri) je jediný alkohol, který koupíte i v supermarketu. Mezi nejznámější místní značky piva patří: Lapin Kulta, Karjala, Olvi, Koff a Karhu. Cena za plechovku se pohybuje okolo 2.50 ojro, v hospodě se pije cca za 5 ojro. Hepy aurs však fungují skoro v každé hospodě.

Pokud se někde nemusíte stydět za to, že jste Čech, pak je to v místní hospodě. Minimálně pokud jde o pivo. České pivo je tu vyhlášené a v obchodech seženete především Velkopopovického Kozla a Budějovický Budvar. Jednou jsem v pizzerii řekla, že si dám české pivo, protože jsem česká holka, a dostala jsem pizzu zdarma. Alespoň doufám, že to byl ten důvod.

Vesele se tu pije speciální domácí nealkoholické pivo (kotikalja). Dát si ho můžete i ve školní menze a chutná... zvláštně, řekla bych. Asi jako kdybyste smíchali pito, žlutou limonádu a bezovou šťávu.

Co se tu však pije opravdu ke všemu, to je mléko. V menze máme na výběr z nízkoučného, polotučného, tučného, kefírového a sojového. Je zdarma a brzy jím budete zapíjet i guláš.

Upeč třeba chleba

Finský chleba je výborný. A návykový. Kdo ho jednou ochutnal, ten se kvůli němu bude chtít do Finska vracet. Nepřeháním. Na výběr je nepřeberné množství variant. A některé tvary jsou dost srandovní. Problematice finského pečiva se budu ještě více věnovat někdy příště.

Ačkoli vám karjalanpiirakka (karelské pirohy) ze začátku chutnat nebudou, zamilujete si je. Jsou to takové placičky ve tvaru lodičky (ehm) a jedná se o rýžovou, případně bramborovou kaši, na žitném podkladu. Chystám se je naučit péct, takže vás veselé pekařské historky neminou.

Nastalo finské ticho

Zatímco my jsme nervózní, nastane-li během rozhovoru ticho, a máme potřebu ho vyplnit vatou, ne tak Finové. Občas čekáte reakci, ale ona nepřijde. Nepřijde ani za chvíli. Finské ticho.

Mráz kouše - moje první frostbite

Něco je špatně, když vám kamarádi namísto pozdravu řeknou: "It looks freaky!" Omrzliny nebolí. Ne ze začátku. Velmi rychle se tu naučíte rozeznávat jejich stupně. Stupeň číslo 1 - "kůže je voskovitě bílá, necitlivá a chladná. Při rozmrzání palčivě píchá a postižený má pocit svírání." To souhlasí.

Rychlochůze

Platí úměra, že čím rychleji chodíte, tím menší je vám zima. Za první tři dny jsem tak snížila čas potřebný na přesun z bytu do školy o deset minut. Brzy vám přestane vadit i to, že při rychlochůzi vypadáte ve všem tom oblečení jako běžící golem.

Základní manuál správné výstroje
  • Palčáky, šálka a kulich nejsou pro srandu králíkům. Ani sobům.
  • Punčocháče (jakkoli je to slovo nesexy) jsou v zimě nutnost.
  • Teplé spodní prádlo, kvůli kterému si vás před odjezdem všichni dobírali, byl hodně dobrý nápad.
  • Naučíte se tu pořádně si utahovat tkaničky (a neovládat iPhone venku), protože každé ušetřené teplo se počítá.
  • Odrazky jsou trendy. Nejvíc potom ty s mumínky.
  • Do sauny zásadně nazí!
A pro ty, které zajímá, ve které části (finské) periody jsem - stále hanymůn fáze. S rostoucím počtem omrzlin se ale obávám jejího brzkého konce.

5. 1. 2010

Tak, a teď se teprve ukáže, proč mě tehdy nevzali na žurnalistiku...

Je ze mě Finka - díl 1.

Potřebovala jsem změnu; vzít voskovku a udělat tlustou barevnou čáru za několika posledními měsíci. Změnit prostředí.. a získat nový pohled (nadhled) na staré věci. Přihláška, pohovor, výpověď v práci a hurá do Finska! Těšila jsem se jako dítě na Vánoce.

Děda mráz

Po zalehnutí na kufr jsem zip opravdu dopnula a v pondělí ráno vyrazila směr Ruzyně. Lety zrušené (v lepších případech opožděné), platby za nadváhy (zavazadel), cestující naštvaní a letištní personál se tvářil, jako by jim někdo přistřihl křidýlka, a to nejen zaměstnancům ČSA. Po dvou hodinách letu jsme přistáli v cílové destinaci. "Dobrý den, hovoří k vám kapitán. Právě jsme přistáli v Helsinkách. A zdá se, že nám zamrzly dveře." Welcome in Finland!

Všichni už jsou v Mexiku

Po příletu jsem nasedla na autobus a vyrazila na sever do města Lahti, kde mě čekal poslední přestup na spoj do města Jyvaskyla, kde teď bydlím a studuji. Cesta sice trvala dlouhé čtyři hodiny, ale připadala jsi si jako v kině. Za okýnkem právě běžela 3D verze Mrazíka. Slovo "zima" by se ve spojení s Českem mělo zakázat. Chcete-li zažít zimu, myslím ZIMU, musíte se vypravit sem. Let it snow, let it snow, let it snow. Společně se mnou vyskočila z autobusu slečna v krátké sukýnce a keckách. Exchange Erasmus studentka od pohledu. No jó, je z Mexika. Prý tam teď mají 25 stupňů. Možná se podívala na internet a zjistila, že ve Finsku je stejně (jen opomněla mínus).

Líbánky na kole

Prozatím mám za sebou první den, který se nesl ve znamení "Orientation Week". V grafu jménem "Culture Shock" jsem momentálně bod se jménem Honeymoon Period. Ze všeho jsem "soooo excited". Po hanymůn pírijot ovšem přijde krize. Nepochybuji o tom.