18. 1. 2010


Proč se (nena)učím finsky

Ačkoli většina místních obyvatel hovoří velmi dobře anglicky, úředním jazykem Finska je finština a švédština. A kde jinde se naučit finsky, když ne právě ve Finsku.

Univerzita nám nabídla dva kurzy: Survival Finnish (základní balíček finských frází) a Suomi I (kurz, který se nás pokusí vtáhnout hlouběji do radostí spojených s tímto ugrofinským jazykem). Hádáte správně, rozhodla jsem se pro kurz Suomi I a budu se s ním prát jako eskymácký pes. 

Finština
  • nemá budoucí čas. Zda se jedná o přítomnost, nebo budoucnost si musíte odvodit z kontextu. Pokud si s vámi právě někdo povídá o vaření (a nevaří u toho), pravděpodobně mluví o tom, že vařit bude.
  • používá dlouhé samohlásky i souhlásky, které nahrazují naši čárku a prodlužují písmeno: aa = á, ll = dlouhé l (neptejte se mě, jak se čte dlouhé l!). Jedno zapomenuté písmenko pak může změnit význam celé věty: Tapaan sinut illalla (= potkáme se večer) vs Tapan sinut illalla (= zabiju tě večer). 
  • používá 2 vokály, které v češtině nemáme, a to: "ä" a "ö". Věta pak může vypadat třeba takto: Lääkäri määräsi väärää pääsärkylääkettä. Překlad pro všechny lingvisty: "Doktor mi předepsal špatné prášky na bolest hlavy." - některým ženám se může hodit.
  • zbožňuje samohlásky. Například ve slově "hääyöaie" (v překladu "plán na svatební noc", ehm) je jich hned sedm za sebou. Zatímco v češtině máme jen dvě dvojhlásky, ve finštině je jich hned osmnáct. Oproti tomu některá písmenka (b, c, f, q, w, x a z) ve finštině chybí. 
  • Tak jako u nás nahradili brusiči slovo kapesník čistonosoplenou, ve finštině najdete třeba slovo "hyökkäämättömyyssopimus" (smlouva o neútočení).
  • často tvoří slova rozverným skládáním (př.: tieto = vědomost, kone = stroj -> tietokone = počítač).
  • nová slova vznikají rozšiřováním (př.: kirja = kniha, kirjasto = knihovna, kirjoitta = psát, kirjallisuus = knihovna). Většina slov je tady velmi dlouhá a díky intonaci (která ve finštině není) jen těžce rozlišíte, kde jedno slovo končí a další začíná.
  • nepoužívá členy, zato má 14 pádů. Uf! 
  • nepoužívá předložky, ale "záložky", které slova opět ještě více prodlužují. Např. "v Jyväskyle" se tedy řekne Jyväskylä(+ssa).
  • nemá rody. Používá se rodově neutrální zájmeno "hän". Při rozhovorech tak můžete být značně tajemní, protože nikdo nepozná, zda je řeč o ní, o něm, nebo o tom.
  • převzala spostu slov z dalších jazyků, a bezproblému je tak odvodíte (ministeri, posti, turisti), například pro slovo "telefon", u kterého byste logicky čekali, že bude znít podobně, protože většina jazyků vychází z řeckého základu "phone" (tedy zvuk), má ale finština úplně jiné slovo, a sice "puhelin", které by se dalo přeložit jako "mluvítko".
  • nemá příliš zdvořilostních frází. Víceméně na vše se odpovídá "Kiitos!" (děkuji). Finové vůbec příliš nedávají najevo emoce - už několik lidí mě identifikovalo jako Erasmus studentku a jediný důvod byl: "To je jasný, ty nemůžeš být Finka, moc se usmíváš!"

Aby toho nebylo málo, hovorová finština se diametrálně liší od finštiny spisovné. Suma sumarum: Prozatím je pro mě finština jeden z nejexotičtějších evropských jazyků. Už teď vás ale naučím dvě věty: Anteeksi, en puhu suomea. Puhutteko englantia? (Promiňte, neumím finsky. Hovoříte anglicky?)
 
Vědomostní okénko na závěr: oficiálně nejdelším finským slovem, které není složeninou, je: Epäjärjestelmällisyydellistyttämättömyydellänsäkäänköhän.
 
Držte mi palčáky!

13 komentářů:

  1. Ďalší zaujímavý a ľahko čitateľný článok, super!

    Mal som svojho času tú česť rozprávať sa so švédom a tiež som si z toho odniesol podobný poznatok ako ty, že ťažko rozoznať kedy jedno slovo končí a kedy ďalšie začína. Proste to čo mne znelo ako jedno dlhšie slovo, bola pre nich veta.

    A teda, to najdlhšie slovo, čo to znamená? Google translate nepreložil...

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji! Kiitos! Epäjärjestelmällisyydellistyttämättömyydellänsäkäänköhän = I wonder if it's not with his act of not having made something be seen as unsystematicality. Neviem, ako to preložiť do slovenčiny (ani do češtiny:)

    OdpovědětVymazat
  3. Doktor je lääkäri, prášky jsou lääkettä? Když se to vysloví, zni to docela povědomě slovansky...

    OdpovědětVymazat
  4. jen malá opravička tieto = stroj

    OdpovědětVymazat
  5. Kdo se usmívá, je automaticky za exota? Cítím drobný pocit zadostiučinění. Že by Finsko (a skandinávské země obecně) bylo skutečně takovým rájem introvertů? :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za pěkný a poučný článek! Každopádně už se nedivím, že jsou tyhle země kolébkou melodic death metalu: chtít po mně tohle už od základní školy, taky bych řval. :-)

    OdpovědětVymazat
  7. A to se všechno čte, tak jak se to píše? Jinak díky za článek a onnea! Pokud se to teda tak používá.

    RakeW

    OdpovědětVymazat
  8. Aiomme pelata Domino on Suomen nyt? :)

    OdpovědětVymazat
  9. Hezky pekne, ty :)
    Hlavne by me zajimalo:
    - proc maji Finove jedno slovo na "plan na svatebni noc"
    - co je pro vsechny svate "plan na svatebni noc"?

    OdpovědětVymazat
  10. Tieto rozhodně není stroj, jak tu tvrdí Anonymní :)

    OdpovědětVymazat
  11. Tak todle mě roztrhlo:
    - Co budeš dělat o svatební noci?
    - Eee-eeee?!? (v originále: hääyöaie)

    OdpovědětVymazat
  12. Super článek, díky!

    Z toho popisu finština působí jako takový logičtější, jednoduchý, nesmyslný a nesmírně komplikovaný jazyk :)

    OdpovědětVymazat
  13. Děkuji Lado za rozšíření vědomostí.

    OdpovědětVymazat