Přeskočit na hlavní obsah

2012


leden

Narozeninový balónek. A pohár. Narodila se Ela. It’s a gril. Výstava Já Merkur - poprvé si doopravdy hraju s Merkurem, s Jiřím, Chemikem a Ondrou; v pětadvacati. A cestou ty nejvíc sour-sour bonbóny – až z Číny. Ela je hrozně mrňavá. Vypadá jako houska, právě se narodila. Naše první návštěva. Negroni v Leica Gallery. Jako když jsme byli ještě jenom kamarádi. FaceTime s Elou. Nezaostřila. Je krásná. A my pyšní.

únor

Bruslíme v Milovicích na zamrzlém koupališti. Ledové ostří. Honzík ostří poprvé. Lyžujeme v mínus 28 stupních. Tatínek má radost. Já mám radost. S Pavlem jsme byli napomenuti v čajovně, že jsme moc hluční. Dostala jsem valentýnský kartáček. Ten s levou půlkou srdce. Mám horečky. Rychloběžku jsme vyměnili za moderní teploměr, který se nemusí sklepávat. Neumím. Kubík je ostříhaný. Vypadá jak kastrol.

březen

Dopis od finských brášků. Stýská se mi. Procházíme se s Elou v kočárku Prokopským údolím. Obědváme párek s extra hořčicí. Honzíkovi vyšla knížka. Vykvetly sněženky. Irena nám u snídaně oznámila, že čeká dva citróny. Jdeme na „labutě“. Honzíkovo poprvé. Obří kolo na Matějské, vystřelený plyšák, kterého jsme ukryli pod postel. Už je tam ukrytý skoro rok. Na blešáku kupuju leteckou SPZ. Martin Majestát se přihlásil do klubu Francouzských buldočků; nesmím to nikomu říct. Běžím svůj druhý pražský půlmaraton. S Jirkou si během závodu posíláme zprávy a hecujeme se. Nemůžu dýchat, ale směju se.

duben

První letošní jahodovo-banánová zmrzlina ve Františkánských zahradách. Kupujeme letenky do Bangkoku. Zpíváme (nahlas) karaoke na Foursquare day. Mamka je v Praze, sedíme spolu na Staroměstském náměstí a nikdo jiný v tu chvíli není. Máme stejnou kabelu. Je nám hrozně fajn. Kávové školení v CupUp Coffee. Mamka si zamilovala Terezku. Koupila jsem první obraz – od Jany Farmanové. Honzík má narozeniny. Dostal Millennium Falcon. Ráno vypadá jako dítě po Štědrém dni. Nedovolí mi ho skládat s ním. Dostávám malou bezvýznamnou krabičku. Den otevřených dveří v Betlémské. Víkend na chalupě s domácími buchtami. Lenošení v trávě. Čas gumových balerínek.

květen

Začínám chodit na bikram yogu. Dala jsem si první bubble tea. Koupila letošní jahody. S Dančou a Honzou grilujeme na jejich vinohradské terase. Burgery. Šílím z organizování výstavy Bacon & Hrabal. Přes víkend píšu texty do katalogů. Rvu si u toho vlasy. Zkouším si pilotovat letadlo. Poprvé jsem se svezla v nákupním košíku. Skrze Holešovickou tržnici. Honzík jede na školení do Zlína. Loučíme se na nádraží. Po 20 letech jsem si udělala výlet na hořickou věž Samostatnosti. Vstupenka za 5 Kč.

červen

Poznala jsem Lukáše. Říkám mu bráška. Kit mě učí zacházet s vrtačkou. Připravil mi plánek. Nejspíš si myslí, že jsem úplně neschopná. Mám ho ráda. Děláme si ze sebe srandu. Na italské ambasádě jsme ohodili zeď i kus starého obrazu kafem. Maskujeme to Raffaelo kuličkami. Pracovní cesta do Basileje a Goetheanum. Jeff Koons a venkovní piknik s vajíčky naměkko. Poprvé ochutnávám vařené sojové boby. Mám nového zubaře. Říkám mu Kocour. Ukazuje mi fotky herců v plavkách během vrtání zubů. Odlétáme do Thajska. Na tři týdny. V Ayuthaye jezdíme na kole. To moje je červené, má košík a zvonek.

červenec

Cestou k laguně potkáváme divoké opičky. Jsem spálená na uhel. Venku prší. Ale koupili jsme si vodotěsné vaky. Modrý a bílý. Déšť nás štve. Koukáme na Bonda. Vracíme se do Bangkoku. Je nám zase dobře. Honzík si dává Mc fantu s colou a šlehačkou. Nevracíme žeton od metra. Na Bayioke Tower se svezeme kolem dokola 3 x. Beru do ruky hedvábné vajíčko. Večeříme u mojí oblíbené Thajky. Z těch chilli papriček brečím a užívám si to. Z plovoucí labutě máváme ještěrům. Sehnali jsme Malého prince v thajštině. Letíme domů přes Vídeň. Z Vídně prskoletem až do Prahy. Po hrozně dlouhé době se vidím s Bárou. Dává si pivo. Je to fajn. Chyběla mi. Fotíme se do Víkendu HN. Použijí jen naše ruce. Ale celá rodina má z fotek radost.

srpen

Pomáhám korejským umělcům během workshopu s dětmi. Jako poděkování mi dají vějíř a korejské bonbony. Holešovické babičce rozkvetly slunečnice. Musíme je vyfotit. Organizujeme promítání fotek z Thajska. Od Romana jsme dostali papírový model tuk tuku. Jedeme vlakem do Prostějova, na svatbu. Pavel jede s námi a jde pozdě. S taťkou a Janou jedeme na kola. Vylámu 15 drátu v kole a musím si půjčit nové. Je to supr výlet. Na vrcholu za odměn kofila. Mám čtvrté twitter narozeniny. Dostala jsem lanýžový dort. Koupila jsem si první lezečky. Babička mi upekla štrůdl bez oříšků. Mám vlastní tác.

září 

Výlet k lomu Amerika. Fotíme a chceme jít dolů. Jedeme do Hořic, vlakem s Bárou. Prý jsem drbna. Celý víkend stavíme na chalupě větroně. Krásně lítá. Pracovní cesta do Vídně. Honzík jede za mnou a děláme si srandu z ukřižovaného řízku. Na vodováze. Potkáváme nejlegračnějšího klauna a na ten řetízák půjdeme až příště. Jsem nemocná, ale máme lístky na Hrdého Budžese. Vaříme provensálskou kuchyni. Nasbírali jsme první kaštany.

říjen

Snídaně s Pavlem. Cestou přes most hra s obrovskými nafukovacími balóny přivázanými na mostě. Bezstarostné ráno. Jedu s Evou na MEXPO. Říkají nám blonďaté ségry. Od té doby si tak říkáme i my samy. V Milovicích je řepná kampaň. Stěhuju se na Letnou. Po stěhování si za odměnu dáváme limonádu v Kavárně Pod Lipami. V Alze jsme si každý koupili pytlík s legáčkem. Terezka má oslavu narozenin. Jdeme do Státní opery na Amerikanu. Máme výročí. Dostávám pugét růží a náušnice. Potom Red Bull Flying Bach. V Hořicích je Jazz Nights. Smějeme se Kulturnímu domu Koruna. Moje první dušičky. Sbírám odvahu a jedu za Zdenkem na hřbitov. Brečím, ale jsem ráda, že jsem s ním byla. V Náchodě i tady, na hřbitově.

listopad

Poznala jsem Báru Baronovou. Je skvělá. Stejně jako její kniha Slečny. Kočka Anička mě šikanuje. Ve Stromovce jsem potkala vlky, i když jen nakreslené. A taky kuře, i když jen nakreslené. Křídou. U Studánky se ztratila loutka. Pomáhám mamce loupat ořechy. Alergik. Ztrácím se s Kubíkem na Doubravě. Po lávce se snažíme přebrodit řeku. Musím se smát. Vlastik mi půjčuje Hrabala. Můj první Hrabal. Čtu ho v Bistro 8 a čekám na Honzíka. Jedu si vyzvednou hodinky. Přinese mi je Ježíšek. Bíboš nám dělám průvodce na Czech Press Photo.

prosinec

Máme adventní kalendář s Krtečkem. Zkoušíme si huňaté čepice s ušima. Kupuju palčáky. S Irenou drandíme double kočárek. Mia kouká. Max vypadá jako Lenin v mauzoleu. Sníh. Peču linecký. A ještě jednu várku. Výlet na Veselý kopec. Mrzne, ale je nám fajn. Cestou zpět boršč a smažák. Snídaně s Josefem v Louvre. Ráda dávám dárky lidem, kteří to nečekají. Gabi v Praze. Jupí. Peču linecký. Zase. A vosí hnízda s holkama. Na ulicích už vraždí kapry. Je konec světa a taky prosincové Creative Mornings. Vánoce u Honzíka. Než odjedu, stihneme ještě kafe v Alze. Uklízím si dětský pokoj. Najdu kufřík s hračkami a brečím dojetím. Procházíme se s Bárou a je mi fajn. Píše Dilara. Honzík a všichni mají radost s dárků. Ležíme v posteli, pročítám dětské knížky. Prohlížíme si fotky. Silvestr s Terezkou a Ondrou. Jsem ráda, že je mám. Dostala jsem skvělé dárky. Tím největším jsou lidi kolem mě. A Vánoce s rodiči a Honzíkem... A už novoroční ohňostroj. Večer třídíme lego.


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Madeira. Moje srdce má tvar velryby

Občas mívám pitomé nápady. Ale ten, ve kterém jsem se rozhodla, že odletím na Vánoce do Atlantiku a budu předstírat, že hřeben na vlasy neexistuje, mezi ně nepatří. Nejsem úplně vánoční člověk. V roce 2017 jsem se rozhodla pro (pro mě) revoluční krok: nebudu trávit Vánoce tak, jak bych „měla“, ale tak, jak chci. Chtěla jsem být jinde a… sama. „NA VÁNOCE? SAMA?! JSI SE ZBLÁZNILA!“ Začala jsem hledat zemi, ve které nebudu mrznout, finančně mě nezruinuje a jako holka se v ní nebudu bát. Asi tušíte, že jsem měla ještě jednu podmínku. Oceán. Prst na pomyslném Google globusu padl na Madeiru, ostrov obklopený oceánem, kde rostou malé banány každému na zahradě a kolem kterého se prohánějí velryby. Na Madeiře jsem trávila Vánoce i v roce 2018. Potom jsem se na tenhle ostrov, kterému se přezdívá Havaj Evropy, vrátila ještě několikrát. Základní info balíček.  O Madeiře se říká, že je zelenou perlou Atlantiku a taky ostrovem věčného jara – jen dvakrát se mi stalo, že sprchlo a ano, špatně

Albánie

Shqipëria, země orlů. Albánie. V Albánských Alpách je zima, u moře šílené horko, jídlo je příliš tučné, mobilní síť skoro není, lidé vám nerozumějí, silnici blokují ovce, v horách jsou vlci a krevní msta je tu stále aktuální. A v té chvíli jsem se do Albánie zamilovala až po uši.   Je to už skoro rok, co jsem navštívila Albánii, ale nedávná návštěva finského národního parku mi ji připomněla natolik, že jsem se rozhodla další zápisek věnovat právě jí. Do země orlů jsem se dostala úplnou náhodou. Volal mi kamarád, že chystají výpravu do Albánie a mají jedno volné místo. Jediný problém byl, že se letenky musely koupit ještě v ten den. Prý nezná moc bláznů, kteří by na to kývli. Letěli jsme za tři týdny. Přesně takový výlet jsem potřebovala; v práci jsem si vzala dovolenou, zabalila kufr a štrádovala na letiště, kde jsem poznala zbylé tři cestující. Byla to skupinka lidí, kteří spolu procestovali Kubu - taková parta hic. Najednou jsem seděla v letadle, aniž bych věděla, co mě če

Porto. Člověk si nemůže koupit štěstí. Ale může si koupit letenku do Portugalska

Často se mě někdo ptá, proč UŽ ZASE jedu do Porta. Porto je město, kde jsem před pár lety nechala u oceánu svoje srdce, a tak jednou za čas koupím letenku, sbalím batoh a jedu si ho vyzvednout. Pokud nečekáte okázalé tipy a největší radost vám stejně jako mně dělá koupání se v ledovém oceánu (a vanilkovém krému), písek v kapse a smrkání slané vody, tohle jsou tipy, které by se vám mohly hodit. Člověk si nemůže koupit štěstí. Ale může si koupit letenku do Portugalska. Průvodce.  Málokdy/nikdy necestuju s průvodcem, ale USE-IT mapa Porta mi dala spoustu skvělých tipů, kam jít, ale i kam nejít, co říkat, co ne, historický kontext a vůbec. USE-IT mapy existují pro řadu měst – jsou tvořeny místními mladými cestovateli „pro jiné mladé cestovatele s nízkým rozpočtem“. Celá já. Balík informací pro start Z letiště se do centra dostanete metrem (fialová linka E), lístek stojí 2-3 eura. Ve vestibulu si spolu s první jízdenkou koupíte modrou papírovou dobíjecí kartičku Andante , na