3. 2. 2010

Jak prolomit ledy ve Finsku

Lada jede

Napadl sníh. Tím myslím DALŠÍ sníh. Za posledních 48 hodin ho přibylo asi 40 cm. Co je ovšem nutné podotknout, je to, že místní silničáři snad nikdy nejsou zaskočeni a vyhrnují o 106.

Sníh je tu pro nás denní chléb, ale prašan nás, kolaře, vždycky trochu vykolejí. Protože je místní městská hromadná doprava finančně náročná (jedna cesta stojí v přepočtu na naše cca 80 Kč), hned první týden si většina studentů nakoupila kola - mě nevyjímaje.

Bicykl se dá sehnat poměrně jednoduše - v second handech. Na výběr jsou nejrůznější modely, velikosti, barvy i druhy pneumatik. Ano, ve Finsku si můžete koupit zimní pneumatiky i na vaše kolo. Jízda se pak stane bezpečnější, ale trochu neadrenalinovou. Jak asi tušíte, Lada nemá zimní pneumatiky, a tak se rychle naučila odhadovat brzdnou dráhu. Čerstvý sníh však vykolejil i mě, advanced bikerku, a tak mám za sebou první pád (což, řekněme si otevřeně, není po měsíci úplně špatná bilance!)

Na jezeře se nepředjíždí

O víkendu jsme s partou kamarádů vyjeli na chatu poblíž městečka Viitasaari (asi 100 km na sever od Jyväskyly), kde nás čekal wellness saunovací víkend uprostřed malebné přírodní rezervace. Během cesty jsem vznesla značně turistický dotaz: "Je pravda, že si v zimě zkracujete cestu jízdou přes jezera?" "Joo, za chvíli jsme na něm." Nasucho jsem polkla a doufala, že se jedná o finský vtípek. Za chvíli jsme opravdu vjeli autem na jezero. Rychlost omezená na 60 km/h a zákaz předjíždění. Odepnula jsem bezpečnostní pás (všichni koukáme na americké filmy) a dvě minuty nedýchala. V očích jsem měla smrt a v srdci náběh na infarkt myokardu.

Část víkendu jsem pak strávila se svou adoptivní rodinou, která mi byla přidělena v rámci programu Friendship Family. Moje finská rodina se skládá z mamky (Marja), taťky (Tapio) a dvou kluků (7 a 11 let). Kluci anglicky neumějí, což jde ruku v ruce s mou basic znalostí finštiny. Na složitě připravenou otázku mi hoši finsky odpoví, já se rozpačitě usměji a řeknu: "Joo!" - "joo" je finský výraz souhlasu a uslyšíte ho tu na každém kroku. Například já ho používám pokaždé, když nerozumím, tedy často. Joo!

Velmi nebezpečné finské známosti

Během prvního (orientačního) týdne nám rozkošná malá Finka vylíčila Finy jako chladné, úsměv neznající, alkoholiky se sklonem k sebevraždám. Samozřejmě to měl být ice-breaking fórek, jenže... některé věci od Finů opravdu nečekejte. Na Finy prostě musíte jinak.

V rámci školních pracovních skupin se snažím družit s finskými studenty jak jen to jde. Téměř vždy platí, že za Finem musíte vyrazit sami a prorazit ledy. Žádný úsměv, žádné emoce. Můj nadšený a entusiastický přístup je často opětován ledovým výrazem a no-to-teda-potěš-pohledem. Pokud si chcete najít opravdové finské přátele, trpělivostí se prostě musíte obrnit. Finská osobnost je zasypaná sněhem, ale jakmile ho odmetete, poznáte, že seveřani jsou bytosti obětavé a milé.

Žádná sauna není dost malá

Čemu jsem tu opravdu propadla, je saunování. Četla jsem, že na 5 milionů Finů připadá milion saun. Následné otužování pak není nutné provádět ve sprše, stačí vyběhnout ven a vyválet se ve sněhu (případně skočit do prosekané díry v zamrzlém jezeře). A ačkoli jsou Finové bytosti nekontaktní a stydlivé, ne tak v sauně! Patřičnou fyzickou vzdálenost si udržují, jen pokud jsou oblečení.

O dalších aspektech finské kultury zase příště.

5 komentářů:

  1. Který finský film bys mi doporučila, abych viděl přesně tu atmosféru, kterou tady líčíš? Mám chuť ty tvoje zážitky vidět na vlastní oči :)

    OdpovědětVymazat
  2. saunování s pěkným finem :) hmmm :)

    OdpovědětVymazat
  3. Cao, jsem ve Finsku nas rok na Erasmu a urcite doporucuji navstivit Lahti Ski Games na zacatku brezna (od helsinek tak 100 Km). My jsme byli uz na zavodech v Ruka stredisku a ta armosfera je nezapomenutelna.

    OdpovědětVymazat